Informace k topným infrapanelům

Infračervené záření - co to je a jak se projevuje

Infračervené záření je částí elektromagnetického spektra, které je schopné ohřívat lidi a objekty napřímo, aniž by ohřívalo vzduch mezi zdrojem tepla a ohřívaným objektem. Toto lidskému oku neviditelné infračervené záření je zdrojem více než 50% veškerého tepla na Zemi, jelikož je v přírodě tvořeno sluncem. Lidskému oku není viditelné, ale jeho účinky jsou enormní. 

Pro lidi je také jedním z nejpříjemnšjích typů ohřevu, protože vyvolávají okamžitý pocit tepla, podobně, jako při kontaktu se slunčením svitem. Liší se však od mikrovlnného, či ultrafialového záření, především svým vlivem na lidské tělo. Infračervené záření totiž nemá mimo tepelný účinek jiné, vedlejší efekty, jako například (mnohdy škodlivé) paprsky v případě ultrafialového, nebo mikrovlnného záření. Infrapanely navíc pracují s takovými teplotami, že nedochází ani k produkci světelného spektra, které produkují zářiče operující na kratších vlnových délkách. Škodlivost infračerveného záření je tedy nulová. 

Porovnání infrapanelů s ostatními typy vytápění

Při porovnání s teplovzdušným vytápěním, tedy klasickými radiátory, je zřejmý především efekt přímého ohřívání. To zajišťuje, že není potřeba ohřát vzduch mezi tepelným zdrojem a lidmi či objektem, který má vyhřát. Teplovzdušné vytápění totiž prvně zahřeje vzduch, až poté se ze vzduchu předává teplo lidem a objektům. Například pro venkovní ohřívání je tak teplovzdušné vytápění nepoužitelné. Teplovzdušné vytápění navíc vede k velkým teplotním ztrátám, jelikož teplý vzduch stoupá ke stropu místnosti, kde se hromadí, zatímco studený vzduch se udržuje u podlahy. Díky tomu může být radiátor nastavený na maximální teplotu, ale studený vzduch u podlahy udržuje lidem studená chodila, která produkují neustálý pocit zimy. 

Při srovnání s plynovým zářičem je rozdíl především v tom, že také ohřívají vzduch spolu s tepelnými ztrátami vzniklými spalováním plynu, tudíž jejich energetická účinnost je nižší než v případě infrapanelů. Dále jsou také producentem vedlejších produktů jako kysličník uhličitý a voda, které v interiérech způsobují problémy typu tvorby louží pod zářičem či úniku nepříjemného pachu. Jejich provoz je také spojen s častými odbronými údržbami. Žádnou z výše jmenovaných vlastností infrapanel nemá, tedy žádné tepelné ztráty způsobené ohříváním vzduchu či pálením plynu, ani vedlejší produkty či potřebu odborné údržby. 

Účinnost infrapanelů 

Infračervené vytápění je energeticky účinné především díky minimalizaci tepelných ztrát z ohřevu vzduchu, které nastávají teplovzdušného vytápění, jež je v českých domácnostech nejběžnější. Přímý ohřev má také okamžitý efekt na lidi i objekty, chvíli po zapnutí je tedy možné cítit jeho účinky. 

Obrovskou výhodou infrapanlů je jejich možnost ohřívat osoby i objekty mimo interiér, tedy například pod pergolami, na terasách, či v jiných venkovních prostorech. Skvěle tím zahřeje lidi pohybující se ve venkovním prostoru, na rozdíl od například teplovzdušného vyhřívání, které je mimo dobře izolované prostory téměř nepoužitelné a ve venkovních prostorech je jeho účinnost téměř nulová. 

Potřebný výkon infrapanelu

Podrobný popis potřebného výkonu na vytápění různých typů místností naleznete níže. Všeobecně se však dá říci, že hodnota výkonů panelů na m3 prostoru bývá mezi 5-40W/m3. Velikou neznámou v této kalkulaci je tepelná izolace a vypočtené tepelné ztráty daného prostoru. Například u dobře zateplených novostaveb, či starších domů s výborným zateplením se výkon pohybuje mezi 5 - 20W/m3. Při uvažování starších domů bez jakéhokoliv zateplení, může se potřebný výkon vyšplhat až na 30 - 60W/m3. Pro průměrnou českou domácnost jsou však nejrelevantnější rozmezí mezi 10-30W/m3. 

Co se spotřeby týče, ta je dána příkonem panelu. V případě 500W panelu tedy dojde za hodinu provozu ke spotřebě 0.5kWh elektrické energie.